V dnešní době je krása opravdu taková pomíjivá, nebo alespoň já si to myslím. V poslední době každý člověk chce být krásný, jenomže co je to krása? Jak vypadá vůbec krása? Mnoho lidí právě ani neví, co je to vlastně krása. Někteří lidé samozřejmě mají takovou představu o tom, jak by měla vypadat krása, když jsem se třeba koukala na internet, co si myslí, co je to krása? Tak všichni mi řekli, že to jsou dlouhé vlasy, bezchybná pleť, malý nos, malé uši a štíhlá postava.

Ne úplně hubená, jako anorektička, ale jednoduše štíhlá postava a také prý velká prsa a útlý pas. Tohle všechno. Mysleli si, že tato krása je u ženy. Když jsem se zeptala, co je to krása u mužů, tak tam všichni říkali také postava do véčka. A když muž chodí do posilovny, když má kratší černé vlasy a je snědý a opálený a má vyrýsované svaly. Myslím si, že takovýto člověk jednoduše není tak častý. Samozřejmě, že když lidé na to mají čas a peníze, tak chodí do posilovny. Znám několik lidí, kteří by třeba chtěli chodit do posilovny, ale nemají vůbec na to finance. Mají třeba průměrnou výplatu, mají třeba děti, splácí hypotéku, tak je logické, že třeba nemůžu chodit čtyřikrát nebo třikrát týdně do posilovny.

To vyjde třeba i na šest set korun týdně. Proto jsem si řekla, že by také nebylo třeba od věci, kdyby třeba lidé si pořídili nějaké cvičící stroje domů. Ale samozřejmě nemusí, protože já krásu nemám vůbec definovanou. Podle mě krása je úplně to, jak se člověk cítí, protože každý člověk vnímá krásu jinak. Já se spíš zaměřuji sama na sebe. Já se zaměřuji sama na sebe tak, abych se cítila opravdu skvěle a abych sama sobě si připadala krásná. Samozřejmě, že to není jenom tak lehké, protože žádný člověk si sám sobě nepřijde krásný. Akorát teda bych chtěla, abych měla větší sebevědomí a myslím si, že sebevědomí a krása také hodně souvisí.